Turistika a okolí
Lednicko-valtický areál
Lednicko-valtický areál je krajinný celek o rozloze 283,09 km2 v okrese Břeclav při hranici s Rakouskem, od prosince 1996 zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je pokládán za nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě a možná i na světě. Na severozápadě na něj navazuje CHKO Pálava. Tato oblast na pomezí Moravy a Dolních Rakous byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby přírodního parku. Zahrnuje množství kulturních i přírodních památek, včetně nejvyšší kategorie národních.
Zámek Lednice
Zámek s rozlehlou zahradou patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice. Lednické panství získali roku 1249 Lichtenštejnové a patřilo jim bezmála 700 let. Dnešní podobu získal zámek při rozsáhlé rekonstrukci z poloviny 19. století v slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Došlo tak k rekonstrukci původního renesančního zámku z 16. století, kolem něhož byla již tehdy rozsáhlá zahrada. Významnou úpravou prošel zámek koncem 17. století, kdy byl barokně upraven podle plánů významného italského architekta Domenica Martinelliho a Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Zámecká budova je velmi bohatě novogoticky zdobená.
Zámek Valtice
Původně gotický hrad z 13. století byl přestavěn na renesanční a později barokní zámek. Do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1643–1730 podle projektů italského stavitele D. Martinelliho a Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Zámek tvoří třípatrová čtyřkřídlá budova s konírnou, jízdárnou, galerií, rokokovým divadlem a kočárovnou. Z renesančního období se zachovaly dvě nárožní věže, od kterých vedou nízká boční křídla uzavírající s hlavní budovou čestný dvůr. Průčelní fasáda zámecké budovy je bohatě zdobena, středová osa budovy je zvýrazněna vstupním portálem a věží. Bohatě vybavené zámecké interiéry byly upravovány až do 18. století. Zámecký park byl založen v roce 1727. Začátkem 19. století byla zahrada rozšířena a přebudována na přírodně krajinářský park s dalekými průhledy. Park má rozlohu 14,6 ha a roste v něm 22 druhů jehličnanů a 63 druhů listnáčů.
Zámek Břeclav
Původně na místě zámku stál hraniční hrad vybudovaný knížetem Břetislavem I., od něhož panství dostalo své jméno. Hrad sloužil jako jedno ze správních středisek knížectví středověké Moravy, které se později stalo jedním z panských sídel. Později přemyslovský hrad i Novou a Starou Břeclav získali Žerotínové, kteří hrad 1. polovině 16. století přestavěli na renesanční zámek. Ladislav Velen ze Žerotína (1589-1622) za svoji účast na stavovském povstání po roce 1618 o břeclavské panství přišel. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové, vlastnící sousedních panství Valtice a Lednice. Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci pozdějších rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek (který nebyl sídelním) jako součást komplexu přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.
Zámek Mikulov
Zámek Mikulov je barokní zámek, který se nachází v těsné blízkosti centra města Mikulov v okrese Břeclav. Stojí na skalnatém kopci zvaném Zámecký vrch a tvoří jednu z dominant města. Prostory zámku slouží jako stálá expozice Regionálního muzea v Mikulově i jako příležitostné dějiště kulturních akcí, jako je každoroční vinobraní. Na místě mikulovského zámku původně stál kamenný románský hrad z dob Přemyslovců. Ve 13. století připadl Lichtenštejnům a začal být přestavován do gotické podoby. Lichtenštejnové v roce 1560 hrad prodali Ladislavu Kereczenyimu, který začal s přestavbou hradu na barokní zámek. Když se v roce 1575 stali novými majiteli hradu Ditrichštejnové, pokračovali s rozsáhlými přestavbami, které vyvrcholily za Františka z Ditrichštejna. V roce 1719 zámek vyhořel. Byl však znovu obnoven a potřebám Ditrichštejnů sloužil až do roku 1945, kdy v rámci osvobozeneckých bojů opět vyhořel. Zámek byl později vystavěn podle návrhu architekta Otakara Oplatka a dnes je spravován Regionálním muzeem v Mikulově.
Pálava
Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. 3. 1976 na území o rozloze 83 km² zahrnujícím hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a sníženinu jižně od něj až po státní hranici s Rakouskem. CHKO Pálava ochraňuje nejcennější biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny se dvěma oborami pro chov zvěře.
